Od určité doby i tady https://twitter.com/#!/Zd3_H

Nic

13. července 2009 v 23:40 | ZdH3
Je tomu tak dobrých čtrnáct...asi dní. Bylo krásně pondělí člověk se jen válí a nic nedělá. Dělá jen co ho baví a když nebaví musí to dělat stejně. Týden byl celý zvláštní. Prožíval jsem ho lehce a znamenitě jsem jím proplouval s grácii eskymáckého kanoisty taženého hejnem vorvaňů lovící krakatice. Nebylo to zajímavé jen zábavné a povznášející. Chvíli slunce zářilo a nic oblak bouře déšť a znovu dusné letní počasí.

Úterý. Vyčerpávající. Dusno a vlhkost tak vlhká až se z toho i lahvové nápoje potili. Otevřelo se jich pár a jen zasyčel pára ven nebýt oken odlétla by ven. Seděl jsem díval jsem se do polnostních dálek. Nebylo to zajímavé, nudné, zvláštní byla to pole a ubijející dusno onoho dne plného tichých zvuků. Kdy paprsky cinkají na dlažky a kočky se mění v běhající ohnivé koule které vzápětí uhasínají pod množstvím vlahé vlhké vlhkosti.

Středa. Lezl jsem po zahradě, plevel útočil z každé strany. Svázal mi ruku za záda. Přeťal jsem ho. Hned na to nastrčil šlahoun před nohy, napjal ho silou zeleně. Byl vytvořen pád. Byl fajn. Plevel byl vytrhán a svoboda nohou nastala. Koleso odrazkou do ok se zablesklo. Přiskočil jsme a začal ho krotit. Vzpínalo se pro frčel jsem lesem, cestou, silnicí aby mne vyhodilo ze sedla u schodů hospodských. Hodilo mi plast-lahvové. Povídá mi: Plnou nádrž a dej si jedno odcesty. I poslechl. Napojen, připraven z kopce cesta rychlejší. Vodnice s medovníkem skvělejší. Cesta domu divná.

Čtvrtek. Dnes zahrada byla vyzvána jestli nechce být sekadlem posečena. Nic nenamítala. Seču, sekám zeleň. Trpaslík s kolečkem kouká. Hodíme pár rychlých vět jak slunce zase pálí. Každý doma v chladu sedí. Jen mi venku jak blázni na slunci k nebi jak Ikaros letíme. Byl to divné den plný slunce. Večerně se tradičně blýskalo a hřmělo. Fotoaparát fotil blesky rád. Jen jeden se mu povedlo fotografovat.

Pátek. Divně pracovní s cestováním velikým. Ráno v Praze mytí oken. Bouře se kolem hlav vysokých domů prohnala. Po poobědvání těsta pizzového konzultace a rozjímaní u tabákové plantáže. Vltava omývaje břehy nábřeží s labuťmi se prohánějícími se po nábřeží divně neli agresivně koukajíci. Byla by z nich krásné nadívané labutě. Posezení, fotbálek, popití, pojedení, degustace dromedárů a výprava s přivítáním u domu ve vsi čekala tam. Byla tma.

Sobota. Pozdní vstávání poohlédnutí za divným týdnem plným všech různých překvapení. Vyrazilo se na pískovnu. Pivní chutě. Brzký déšť a rychlé namočení v jezeru i deštěm. Přehnalo se toho moc, Večer mnoho grilovaných mas. Mas. Hlad na dny do předu zažehnán.

Neděle. Oči jak nebýt ani mé. Bolí nafouklé se jeví. Šťouchám do nich bolí stále. Znovu koupel v jezeru. Gril večerní s kamarádovým přepadením. Nebylo nepříjemné. Jen tak posez u ohně vyprávění z dovolené a fotek velice. Měsíc svítil chladno bylo, ale za ponocování to stálo. Pekly se samé gurmánské pochoutky: jablka do černa, angrešt, sýry z východu. A divné oznámení po dvanácté noční ráno vstávat musím a hrát tenis match.

Pondělí. Sváteční to den. Nebyl pro mé tělo zrozen. Po hře v tenis s kamarády si jak utopenci zaplovat. Pupek se opálil, záda připálili, úpal asi přišel k nám. Odpoledne divné bylo jen. Teplota a zimnice. Zalezl jsem do světnice. Divné pilule bez chuti do sebe peru.

Úterý až pátek v posteli ležím a divné myšlenky se hlavou honí. Jak blázen na lůžku upoutá si připadám rozprávějící jak se z ústavu dost. Nemám to špatně vymyšlené jen neopomenout elektrický plot a vyzvednou slečnu z jiného psycho oddělení. Následně se dovídám, slečny život skonal 14dní před útěkem mým. Škoda stává se tak utíkám v bílém pyžamu bos skáču na budku a utíkám. Nejsem šílený oni vědí že pod zámkem musím být. Vím toho příliš. Divné nemocné myšlenky. Pak ve snu sedím u stolku piju vodu. Hraju prší a smrt se mnou. Povídám jí co a jak se má? Říká že se nudí. Jen máchá kosou a bolí jí z toho loket. Chvíle ticha. Tak jí děkuji za partičku prší, ať si dá třeba dovolenou a zas někdy pudem na sklenku vody a partičky prší.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cuzán Cuzán | Web | 13. července 2009 v 23:52 | Reagovat

Docela Tě obdivuju, že si takhle zpětně pamatuješ, cos dělal. Kdybych se snažila si takhle vzpomenout já, asi bych byla namydlená... určitě by mě napadlo se kouknout na blog, to je takovej můj debilníček upomínající, co jsem dělala...

Zajímalo by mě, kde jsou v Praze tabákové plantážě a nebo jestli to znamená jen, že sis dal cigáro...
A pak, pokud si myslíš, že by z labutí byly krásné nadívané labutě, tak se jim nedivím, že se koukaly agresívně. Hehe.

2 Ratuska Ratuska | Web | 17. července 2009 v 14:58 | Reagovat

Takové krásné nic :-). Jen to s tím sluníčkem tolik nepřeháněj a dodržuj pitný režim :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama